Čínský parlament zvolil Si Ťin-pchinga již potřetí prezidentem. Nešlo o žádné překvapení. Současný vůdce již dříve prosadil změnu ústavy, z níž se vyškrtlo ustanovení, že hlavu státu lze zvolit jen na dvě období. “Strýček Si”, se stal nejmocnějším lídrem od Mao Ce-tunga. Soustředil ve svých rukách veškerou moc. Co tento nový absolutismus znamená? Za “rudým ekonomickým zázrakem” stál Chu Ťin-tchao, liberální reformátor. Jeho nástupce naopak neustále utahuje šrouby. Může tím nakonec zlomit bolševické velmoci vaz?

Z dobývání vesmíru se nesmí stát nový kolonialismus, domnívají se odborníci. Napsal to list The Guardian s odkazem na diskuzní panel o etice výzkumu vesmíru, který proběhl v rámci zasedání Amerického sdružení pro rozvoj vědy. Astrobioložka Pamela Conradová tvrdí: „Pokud vnímáme něco, co zde (na Zemi) není, jako zdroj čekající na využití, tak tím zachováváme kolonialismus.“ Takže zelení teroristé už nám chtějí zakázat těžbu potřebných surovin nejen na naší rodné planetě, ale dokonce i v neobydleném Vesmíru? 

REFLEKTOR:

Raison d’État. “Jménem státu”. Či “v zájmu státu”. Termín který ve slovníku mezinárodního práva a v jazyce diplomacie etabloval kardinál Richelieu, faktický vládce Francie za Ludvíka XIII. Je důležité uvědomit si, co to spojení znamená. Kdybychom se o všechny své záležitosti dokázali postarat sami, nepotřebovali bychom žádnou společenskou organizaci. Záleží ovšem na tom, jaká je. Pouze stát je totiž schopen mít práva a zájmy, a tak pouze stát může chránit práva a zájmy občanů. Proto pořád máme státní občanství.

Diktát Bruselu? Omezení národní suverenity? Deficit demokracie? To jsou obvyklé výtky euroskeptiků vůči Unii. Na první pohled na nich něco je. Ale když se nad tím zamyslíme hlouběji, zjistíme, že tím nejhorším na EU není to, že by fungovala jako superstát. Ale že vůbec není stát. A přitom činí závažná rozhodnutí s výraznými dopady na občany, za jejichž realizaci už neodpovídá. Toto břemeno spočívá na národních vládních. Ony nesou všechny faktické a politické dopady. Někdy jsou fatální. Nejvíce je to vidět na válce s uhlíkem.

Babiš slíbil vládě obstrukční peklo. Pět dní jsme pak mohli sledovat urputnou, místy trapnou, místy směšnou a nakonec dramatickou bitvu o snížení valorizace penzí. Vlastně až tak moc nezáleží na tom, kdo je vítěz. Jakkoli toto divadlo snad mohlo dočasně poutat pozornost veřejnosti, jde o pouhou bezvýznamnou epizodu v dlouho trvající epické válce o zodpovědné státní hospodaření. V té zatím prohráváme všichni. Rozdělit se může jen tolik, kolik se vybere. A i po mírné revizi penzijní systém míří k velkému krachu.

Prezident Miloš Zeman po deseti letech končí. Mnohým se uleví, někteří i křepčí radostí. Ale nemylme se, zlé věci, které jsme během jeho éry zažili, jsou důsledkem hlubších příčin: rozkladu respektu, zodpovědnosti a loajality k vlastní zemi. Selhaly především intelektuální elity. Pomohly rozbít víru občanů v demokratický právní stát a jeho instituce. Umetly tím cestu k moci člověku, který prohlásil: Stát jsem já a tato země je moje. Nemusíme ho za to mít rádi, ale na druhé straně by bylo hloupé činit z něj univerzálního viníka.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích Téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Přejme si, ať jich tu pracuje a zůstane co nejvíce.

REFLEKTOR:

Každý by chtěl vyhrávat. Známe ale cenu vítězství? Jsme schopni se porvat o vítězství? Víme, co vůbec znamená vítězství? Co obětujeme pro úplné vítězství Ukrajiny, když už máme to štěstí, že nemusíme dávat v sázku vlastní životy a platit tak nejvyšší cenu? Kdy už se vzchopíme k odporu proti šílené klimatické ideologii a porazíme ji? Uvědomujeme si, jaký jim získali dar, když jsme vyhráli nad totalitou a dokážeme už konečně definitivně překonat stíny “Vítězného února”?