REFLEKTOR:

Když přijde skutečná válka, musí se vybojovat, aby nastal mír. Kromě té opravdové na Ukrajině ale bojujeme i na jiných frontách. Kde se nestřílí a nikdo neumírá. Většinou… Rozhořčené střety v nás však zanechávají pocity nenávisti, vzteku, ponížení, odcizení, nesoudržnosti. A některé z nich i bolí a mají své oběti. Občanská válka o Hrad znovu tvrdě rozčísla společnost zákopy nedůvěry a nepochopení. Ve stínu ruské agrese muslimové opět páchají vraždy z odporu k civilizaci. Piráti jen neradi ukončují okupaci Prahy.

Přímá prezidentská volba je nesmysl. Nic na tom nemění fakt, že napotřetí si lidé zvolili někoho, od nějž se očekává, že důstojně zvládne reprezentovat naši zemi a nebude ve společnosti šířit nenávist. Špatný je totiž samotný její princip. Neodpovídá naší tradici, nezapadá do logiky ústavního systému parlamentní republiky a sama o sobě nevede k uklidňování vášní, ale naopak k jejich probouzení. Až pomine nadšení většiny národa z osoby nové hlavy státu, bude snad čas i na střízlivější hodnocení. My ho přinášíme již nyní.

Je možný mír s muslimy? Ano, jako s každým, kdo vezme za svůj mravní imperativ, který Západ přijal již dávno, totiž že individuální život je tou nevyšší hodnotou. Jinak se stále budou dít takové věci, jako v uplynulém týdnu. Palestinec, který utekl z pásma Gazy do Německa, završil dlouhou řadu svých zločinů vraždou dvou mladých lidí. Maročan čekající na deportaci zabíjel mačetou ve španělském v kostele. Terorista zastřelil v jeruzalémské synagoze sedm lidí. Deficit humanity vede k ochotě zabíjet a ta vede k válce.

Praha slaví smutný rekord. Primátora se dočká až skoro pět měsíců po volbách. Tedy pokud Piráti opět necuknou a skutečně podepíší koaliční smlouvu s vítěznou SPOLU a Starosty. Dlouho vydrželi vést zákopovou kulturní válku na pražském magistrátu a blokovat jednání nové Rady na vládním půdorysu. Jako by si dali závazek, že se vzdají primátorského řetězu až po prezidentských volbách. Snad už od nich nepřijdou další obstrukce. Pro ODS, KDU-ČSL a TOP 09 bude i tak dohoda pořádně drahá.

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. Ve třetím čtvrtletí 2021 státní dluh činil 2,43 bilionu korun (40,4 procenta HDP). Pořád patříme k nejméně zadluženým zemím. Ale trend růstu je nebezpečný a vláda musí zatáhnout za záchrannou brzdu. 

REFLEKTOR:

Kdo je “elita”? Dnes má tohle slovo spíše pejorativní nádech. Už se jím nemyslí ani aristokraté, ani významní podnikatelé, ani duchovní vůdci. Spíše máme tendenci označovat takto povýšence, kteří získali do vínku o něco více než ostatní, jsou “králi průměru”, leč osobují si právo rozhodovat za druhé. Především za “burany”, ale nakonec i za ty, kteří je vysoce převyšují, ovšem netáhnou s nimi za jeden provaz. V tomto čísle SPEKTÁKLu se věnujeme právě této pokleslé podobě elitáře.

Babiš je špatně. Intelektuálové pochopili, že se před deseti lety fatálně mýlili, když připravovali a vítali nástup oligarchy coby kladiva na “zkorumpované partajní sekretariáty”. Vrátili se tedy zpět ke standardní zastupitelské demokracii? Ne. Našli si novou modlu. Stal se jí Pavel, tedy rovněž nepolitik. Po roce šíření teze, že “vládní kandidát je bez šance”, se jim tak splnil sen. Kabinet se vzdal možnosti dostat na Hrad svého člověka a uvolnil místo novému miláčkovi odpůrců tradičních stran. Jde o osudnou chybu?

“Nezavleču Česko do války”. Tímto sloganem láká Andrej Babiš voliče, kteří mají strach z válečného konfliktu. Má to fungovat na lidi spíše z periferií, než z metropole a spíše s nižším vzděláním. Ale nemylme se. Za západním pacifismem, jenž svou hysterií hraničí se zbabělostí, stojí dlouhodobá podvratná činnost části elit. Přičemž typickému příslušníku “mírové” iniciativy či hnutí sice vždy chyběly hodnoty jako čest, odvaha a vlastenectví, ale ne inteligence, universitní diplom a peníze (často z Moskvy). Zrádce intelektuál.