REFLEKTOR:

Co je smyslem politiky? Ochránit zájmy a řešit otázky, jež svobodný a odpovědný občan nezařídí sám. Některé z nich jsou společné všem - zejména se jedná o základní práva, bezpečí, obranu, spravedlnost - jiné se liší dle názorů a sociálního či ekonomického zařazení. Co musí zůstat zachováno, je všeobecný souhlas s tím prvním souborem a respekt k většinovému rozhodování o tom druhém. První je “mimo diskusi”, o tom druhém platí, že “demokracie je diskuse”. Tohle je politika.

Politika je věc veřejná. Ostatně pochází z řeckého slova “polis”, obec. Je legitimní, když se střetávají různé názory na řízení státu. S progresivisty je ovšem ta potíž, že svoji ideologii cpou i do soukromých záležitostí včetně těch nejintimnějších. Pohoršují se, že převlékání muže kdo ženských šatů je pro jeho choť důvodem k rozvodu. Chtějí, aby škola vychovávala malé děti jako sexuálně dospělé. Komu se znásilňování soukromí nelíbí, tomu spílají do transfobů a homofobů. Musíme se bránit, jinak zavedou diktaturu zvrácenosti.

Už je to tady. Populární guvernér Floridy Ron DeSantis ohlásil kandidaturu na nominaci Republikánské strany pro prezidentské volby. Okamžitě se na něj sletěla dvě hejna rozhořčených kritiků. Zprava Trumpovci, zleva progresivisté. Žárlivý exprezident ví, že mladší a hodnotově ukotvenější vládce “slunečného státu”je jeho největším soupeřem v primárkách. Liberálové zase mají strach, že skutečný konzervativec má větší šance na celostátní vítězství. V každém případě, tak velký politický talent neviděly Spojené státy dlouho.

Co je největším českým traumatem v Evropské unii? Že platíme stovky miliard za “uhlíkové odpustky”, ale nesmíme si za ně postavit “atomové katedrály”. Když už nás Brusel nutí vykupovat se z “hříchů” uhlíkové ekonomiky, měl by nám také umožnit, abychom ty peníze využili k “efektivnímu pokání” a postavili za ně tolik reaktorů, abychom snížili emise z energetiky k nule. Je frustrující, když se ono výpalné rozpustí v neužitečných projektech, či zmizí k kapsách spekulantů. Využijme je smysluplně.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo návštěvu izraelského ministra Inárodní bezpečnosti Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Představte si, že by nějaký náš spojenec prohlásil, že návštěva ministra vnitra na Řípu je “provokativní a štvavá”. Židé v této schizofrenii žijí mnoho desítek let.

REFLEKTOR:

Víme, co je kapitalismus? Kapitalismus je mnohem víc než trh, mnohem víc než byznys, mnohem víc než zisk. Je to způsob života. Je to pohled na svět. Je to soubor etických hodnot. Kapitalismus je svoboda. Jeho opakem je komunismus. Jeho opakem je tyranie. Jeho opakem je nesvoboda. Pokud si někdo myslí, že zahodí kapitalismus a zůstane mu zachována demokracie, plete se. Stejně jako ten, kdo tvrdí, že kapitalismus funguje v diktatuře. Kapitalismus je neslučitelný s totalitou - rudou, hnědou i zelenou.

Kapitalismus je pod dvojím útokem. Napadají ho neomarxistické bojůvky. A v systému se jako rakovina šíří korumpující bacil politické korektnosti. Společným jmenovatelem obou destruktivních sil je vytěsnění protestantské etiky postavené na práci a šetrnosti. Ta má být nahrazena doktrínou work-life balance, inkluzivity, well-beingu, společenské odpovědnosti, rovnosti, či jak se všechny ty nesmysly jmenují. Přeloženo do češtiny: má se méně makat a více dělat dobro. Jenže bez kapitalismu nás čeká bankrot. Finanční i morální.

Kapitalismus je svoboda, svoboda je kapitalismus. A my o tom něco víme. Přesto se tři dekády po porážce komunismu vynořují myšlenky na obnovení třídního boje. “Temná strana síly” zřejmě neřekla své poslední slovo a reinkarnuje se v generaci, která se narodila až po porážce “reálného socialismu”. Nově jsme sledovali, jak se s ní potýkají Piráti, když předseda Ivan Bartoš musel tvrdě reagovat na veřejné vystoupení významné členky, která se otevřeně přihlásila k antikapitalismu. Sithové útočí…